China Miéville - Pátrání po Jakeovi
Četla jsem jen několik povídek, ale musím říci, že mě moc zaujaly. Tento autor má svůj vlastní styl, podle mého zcela neopakovatelný. Jeho texty jsou originálem, který u jiných autorů je ztěžka naleznete. Příběhy jsou to opravdu pěkné. Doporučuji všem kdo se cítí unaveni
Povídka Štastné a Veselé
„... Myslete si, že jsem dětinský, ale já všechny ty nesmysly miluji – sníh, stromky, blýskavé ozdoby a řetězy, krocana. Miluji dárky. Miluji koledy a všechny ty kýčovité písničky. Prostě miluji Vánoce TM.“
Povídka Prostředník :
„...Byl sledován dlouhá léta, odmala. Nic jiného nedávalo smysl. Dotyční se useli ujistit, že se pro svůj úkol hodí, že nezklame, že ho zvědavost nedožene k tomu, aby pouzdra začal otevírat a dopustil, aby se jejich obsah dostal do nepovolaných rukou, do jeho rukou.
Několik dní poté se v chlebu objevila další tmavošedá trubička. UKRÝT U ODPADKOVÉHO KOŠE U NEJVÝCHODNĚJČÍ BRÁNY ST.JAMES’S PARKU, stálo na ní opět. CO NEJDŘÍV JSTO. Morleyho zachvátil děs. Žádný pokyn se dosud neopakoval. Z káravého tónu vzkazu ho zaplavila úzkost. Tentokrát předmět nepořezal.
........
Když se objevil předseda vlády, když vystoupil v televizi, aby jeho a všechny krajany požádal o pomoc, Morley nemohl spustit oči z knihovny za ním. Mezi hřbety knih stály vkusné sošky, několik plaket a napravo od premiéra bylo prázdné místo, prostor, který vyxpadal, že schválně nebyl vyplněn, který připomínal stojánek na něco kruhového, něco o velikosti kotouče, na němž stával Morleyho květináč.
Morley měl pocit, že není schopen popadnou dech to je vzkaz, pomyslel si. Sdělují mi: ‚vidíš, co nám chybí?‘...“